Pokud pobíráte rodičovský příspěvek a chce ho pobírat i v roce 2008, musíte o něj znovu požádat.
S účinností od 1. ledna 2008 se mění výše a způsob čerpání rodičovského příspěvku. Nárok na rodičovský příspěvek v dosavadní podobě k 31. 12. 2007 ze zákona zaniká. Pokud rodič, který v současné době rodičovský příspěvek pobírá, jej chce pobírat i nadále od 1. ledna 2008, musí si o něj znovu požádat. Důvodem nové žádosti je doložení nových skutečností, které doposud nebyly třeba.
Podmínky nároku a možnostmi čerpání rodičovského příspěvku v nové podobě, která bude platit od 1. ledna 2008:
nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině a toto dítě zakládá nárok na rodičovský příspěvek, u něj se také sleduje splnění podmínek nároku na rodičovský příspěvek.
Možnosti volby a pobírání rodičovského příspěvku od 1. ledna 2008 podle věku dětí:
nový způsob čerpání rodičovského příspěvku se vztahuje na všechny děti, tzn. i na děti narozené před účinností tohoto zákona;
rodič, pečující o dítě, které bude k 1. lednu 2008 starší 3 let, bude pobírat rodičovský příspěvek ve snížené výměře (3 800 Kč) až do 4 let věku dítěte;
rodič, pečující o dítě, které bude k 1. lednu 2008 starší 21 měsíců a mladší 3 let věku (a tudíž si rodič nemůže ze zákona zvolit možnost čerpání rodičovského příspěvku), bude pobírat rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 3 let věku dítěte a následně rodičovský příspěvek ve snížené výměře (3 800 Kč) do 4 let věku dítěte;
rodič, pečující o dítě, které bude k 1. lednu 2008 mladší 22 týdnů, se může rozhodnout o možnosti rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku, nebo pobírat rodičovský příspěvek v základní výměře do 21 měsíců věku dítěte a následně učinit další volbu mezi základní a pomalejší variantou čerpání;
rodič, pečující o dítě, které bude k 1. lednu 2008 starší 22 týdnů a mladší 21 měsíců, se může rozhodnout mezi klasickým a pomalejším čerpáním rodičovského příspěvku.
* * *
rodičovský příspěvek lze čerpat ve třech výměrách daných v pevných měsíčních částkách - zvýšené (11 400 Kč), základní (7 600 Kč) a snížené (3 800 Kč);
rodiče si mohou zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu dvou, tří nebo čtyř let. Volbou doby čerpání si rodiče zároveň volí i k ní příslušnou výši příspěvku, a to:
rychlejší čerpání rodičovského příspěvku - po peněžité pomoci v mateřství, nebo peněžité pomoci poskytované mužům (dále jen PPM) ve zvýšené výměře (11 400 Kč) do 2 let věku dítěte; o tuto formu čerpání však může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM ve výši alespoň 380 Kč za kalendářní den;
klasické čerpání - po PPM v základní výměře (7 600 Kč) do 3 let věku dítěte; o tuto formu čerpání může požádat pouze rodič, který má nárok na PPM, nebo nemocenskou poskytovanou v souvislosti s porodem;
pomalejší čerpání - po PPM nebo od narození dítěte (nevznikl-li nárok na PPM) v základní výměře (7 600 Kč) do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře (3 800 Kč) do 4 let věku dítěte.
I nadále může rodičovský příspěvek čerpat matka i otec. Jediné, co je ze strany rodičů vyžadováno, je učinění rozhodnutí ohledně délky čerpání příspěvku. O vybranou dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku musí rodiče písemně požádat příslušný úřad státní sociální podpory na předepsaném formuláři. Časové momenty pro rozhodnutí o délce čerpání jsou dva:
o rychlejší čerpání musí rodiče požádat nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 22 týdnů života, resp. ve kterém současně narozené nejmladší děti dosáhnou věku 31 týdnů života;
o klasické čerpání musí rodiče požádat nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém nejmladší dítě dosáhne 21. měsíce věku.
Pokud rodiče nepožádají o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku nebo nesplňují podmínky pro tuto volbu, je rodičovský příspěvek po 21. měsíci roku věku dítěte vyplácen v režimu pomalejšího čerpání, tzn. ve snížené výměře do 4 let věku dítěte.
Dobu a výši čerpání rodičovského příspěvku je možné zvolit pouze v rozhodných obdobích (kalendářní měsíc po 22. týdnu věku dítěte a 21. měsíc věku dítěte). Po učiněném rozhodnutí je vybraná možnost čerpání již nezměnitelná a nelze ji uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.
U zdravotně postižených dětí má rodič nárok ode dne posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého na rodičovský příspěvek v základní výměře (7 600 Kč) do 7 let věku dítěte, a to bez ohledu na dříve zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku (před posouzením zdravotního stavu dítěte). To platí i v případě, že takové dítě není nejmladším dítětem v rodině.
Podmínky pro rodičovský příspěvek s novou právní úpravou se mění, tzn. rodičovský příspěvek náleží, pokud:
dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo obdobné zařízení pro předškolní děti nejvýše 5 kalendářních dnů v měsíci;
dítě starší 3 let navštěvuje mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů;
dítě navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti vrozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně; a dítě školního věku, které navštěvuje základní školu speciální, v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně;
dítě zdravotně postiženého rodiče navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně.
Příjem rodiče není testován, rodič může být výdělečně činný, aniž ztratí právo na pobírání rodičovského příspěvku. Po dobu své výdělečné činnosti musí však rodič zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.
Pojistné na sociální zabezpečení od 1. ledna 2008
Změn, které vyvolá daňová reforma, nezůstane ušetřena ani oblasti sociálního zabezpečení.
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, změní také ustanovení zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). S účinností od 1. ledna 2008 dojde k následujícím změnám:
1. Vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení
*
zúčtovaným příjmem je plnění v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formě výhody, které je poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci, nebo předáno v jeho prospěch či připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Tj. jde o další sblížení vyměřovacího základu pro pojistné s okruhem příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob.
*
do vyměřovacího základu se nově nezahrnuje odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních předpisů (zákony 128/2000 Sb., o obcích, 129/2000 Sb., o krajích, 131/2000 Sb., o hl.m. Praze)
*
mění se ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 589/1992 Sb., a to tak, že se podle něj nově nebude zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné jen plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního a plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Tzn., že ostatní plnění poskytnutá po skončení zaměstnání k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh se budou zahrnovat do vyměřovacího základu pro pojistné, pokud nebudou osvobozena od daně z příjmu.
*
vyměřovacím základem u pracovníků v pracovním vztahu podle cizích právních předpisů je úhrn zúčtovaných příjmů v souvislosti s pracovním vztahem, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou příjmů, které tomuto pracovníku nahrazují výdaje jím za zaměstnavatele vynaložené v souvislosti s tímto pracovním vztahem, nebo škodu vzniklou v souvislosti s tímto pracovním vztahem a příjmů uvedených v § 5 odstavci 2 písm. e) a f) zákona č. 589/1992 Sb. (tj. jednorázová sociální výpomoc a plnění poskytnuté poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání).
2. Maximální vyměřovací základ
*
maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008).
*
rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok.
*
maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.
*
přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele. Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální vyměřovací základ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (8 % z vyměřovacího základu), ani za sebe (26 % z vyměřovacího základu).
*
přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (26 % z vyměřovacího základu), nevrací.
*
maximálním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy (tj. 1 034 880 Kč v roce 2008). Maximální měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné v roce 2008 činí částku ve výši 4 násobku průměrné mzdy (tj. 86 240 Kč).
*
byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti přesáhl maximální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a je-li přesahující částka vyšší než tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance; přitom se nejdříve sníží vyměřovací základy z těch zaměstnání, v nichž je zaměstnanec poplatníkem pouze pojistného na důchodové pojištění. Vyměřovací základy zaměstnance dokládá osoba samostatně výdělečně činná potvrzením zaměstnavatele.
*
zálohy na pojistné není povinna platit osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu.
*
ustanovení zákona č. 589/1992 Sb. o vyměřovacím základu osoby samostatně výdělečně činné nejvýše v částce 486 000 Kč a o snižování této částky o částku 40 500 Kč se použije naposledy pro stanovení pojistného za rok 2007.
*
maximální vyměřovací základ popsaný výše se použije poprvé pro rozhodné období, které počíná 1. lednem 2008.
3. Důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti
*
novým kvalifikovaným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti je péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). K uvedenému důvodu se bude přihlížet již pro zúčtování pojistného na důchodové pojištění za rok 2007, tedy při podání Přehledu za rok 2007, pokud OSVČ tuto skutečnost oznámí a doloží příslušné OSSZ nejpozději v den podání tohoto Přehledu a pro placení záloh na pojistné od roku 2008.
Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2008
1. Minimální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)
Podle nařízení vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. září 2007 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 stanovena na 20 050 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0753. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2008 je tudíž 10 780 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 456 Kč (místo dosavadních 1 360 Kč).
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a pro rok 2008 se počítá s částkou 21 560 Kč.
Zálohu ve výši 1 456 Kč musí poprvé za leden 2008 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2008) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2008 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2006 platily v roce 2007 zálohy nižší než 1 456 Kč, s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
2. Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných
Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, bylo změněno ustanovení § 3a odst. 2 o maximálním vyměřovacím základu OSVČ. Maximální vyměřovací základ OSVČ bude od 1. 1. 2008 činit čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn. že se pro rok 2008 vychází z částky 21 560 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2008 bude činit 1 034 880 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ částku 86 240 Kč a maximální záloha na pojistné částku 11 643 Kč.
Do prosince 2007 činí maximální záloha na pojistné 5 468 Kč. OSVČ, které platí zálohu v této výši, ale záloha na pojistné vypočtená podle příjmů, kterých dosáhly v roce 2006, byla vyšší, budou mít zachovánu původně vypočtenou zálohu, a to v období od ledna 2008 do měsíce, ve kterém bude (nebo by měl být) podán Přehled za rok 2007.
Při vyúčtování pojistného za rok 2007 se stanoví maximální vyměřovací základ podle předpisů platných do 31. 12. 2007.
3. Vyměřovací základ pro platbu pojistného státem
Nařízením vlády č. 257/2007 Sb. ze dne 24. září 2007 byla stanovena výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006. Zákonem č. 261/2007 Sb. však dochází od 1. 1. 2008 ke změně ustanovení § 3c zák. č. 592/1992 Sb., a vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát, bude 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se vyměřovací základ zjišťuje. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Do 31. 12. 2007 činí vyměřovací základ 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Přesto, že se částka všeobecného vyměřovacího základu za rok 2006 zvýšila oproti všeobecnému vyměřovacímu základu za rok 2005, dochází změnou definice vyměřovacího základu ke snížení vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem.
Od 1. 1. 2008 činí vyměřovací základ částku 5 013 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát od ledna 2008 platit za osoby, za které je podle zvláštního právního předpisu plátcem pojistného stát měsíčně pojistné ve výši 677 Kč (místo dosavadních 680 Kč).
Touto změnou dochází od ledna 2008 i ke snížení odpočtu pro pojištěnce, jichž se od března 2005 odpočet týká, tzn. zaměstnanců pobírajících invalidní nebo částečný invalidní důchod, zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.
4. Minimální mzda
Nařízení vlády č. 249/2007 Sb. řeší změny v aplikaci minimální mzdy zaměstnanců. Není však provedena změna výše minimální mzdy a pro rok 2008 tak lze počítat se zachováním výše 8 000 Kč. To znamená, že minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců činí nadále 1 080 Kč.
Stejně tak zůstává beze změny pojistné, které hradí OBZP. Vyměřovacím základem OBZP je minimální mzda, tzn., že pojistné budou povinny OBZP nadále hradit ve výši 1 080 Kč.
Minimální mzda v roce 2008 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Minimální mzda se v příštím roce měnit nebude.
Vláda nehodlá v příštím roce zvyšovat nominální výši minimální mzdy. Minimální mzda, kterou pobírají zhruba 2,5 % všech zaměstnanců, tak zůstane stejná jako letos, tedy 8 000 Kč.
Podle ministra ale dojde od ledna ke zvýšení čisté minimální mzdy změnou odpočitatelných položek a bonusů za děti. „Díky daňovým úpravám, to znamená zvýšení odpočitatelných položek a rozšíření bonusu za děti, ve skutečnosti čistá minimální mzda skrytě vzroste."
Samostatně žijící lidé, kteří pobírají minimální mzdu, tak dostanou o 240 korun čistého více než letos. Matce samoživitelce se třemi dětmi, pracující za minimum, se podle Nečase čistá mzda v příštím roce zvýší o 1 700 Kč.
Cestovní náhrady – stravné v roce 2007
Výše stravného
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné nejméně ve výši
a) 58 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
b) 88 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c) 138 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Rodičovský příspěvek od 1. ledna 2007
Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která náleží rodiči, který celý kalendářní měsíc celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku do 4 let nebo do 7 let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené.
V souvislosti se zásadní změnou životního minima a zavedením existenčního minima byla upravena i výše rodičovského příspěvku. Od 1. ledna 2007 bude výše této dávky odvozena od výše průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku částku odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek poskytuje. Tuto částku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.
Poprvé tak bude rodičovský příspěvek odvozen od této mzdy za rok 2005 a od 1. ledna 2007 náleží ve výši 7 582 Kč. Rodiči, který pobírá rodičovský příspěvek, bude výše dávky náležející od ledna 2007 upravena automaticky, nebude třeba o zvýšení zvlášť žádat.
Poprvé se tak rodičovský příspěvek v této nové částce vyplatí v únoru 2007, protože rodičovský příspěvek se stejně jako ostatní dávky státní sociální podpory vyplácí v měsíci následujícím po měsíci za který náleží, tzn. dávka za měsíc leden se vyplácí v únoru.
Daňové zvýhodnění životního pojištění
Od 1. ledna 2001 je v platnosti novela zákona o daních z příjmů č. 492/2000 Sb., která daňově zvýhodňuje osoby s uzavřeným soukromým životním pojištěním. Životní pojištění se tak stává součástí státního důchodového systému.
Změny v platbách zdravotního pojištění od 1. ledna 2007 Zdroj: VZP ČR
K jakým změnám dochází v platbě zdravotního pojištění u OSVČ od 1. ledna 2007? Jak se mění vyměřovací základ pro platbu pojistného státem?
Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. ledna 2007:
a) vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)
Od 1. ledna 2007 dochází ke změně platby záloh na pojistné a pojistného u OSVČ.
Podle Nařízení vlády č. 462/2006 Sb. ze dne 20. září 2006 je výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2005 stanovena na 18 809 Kč a výše přepočítacího koeficientu činí 1,0707. Na základě těchto údajů lze vypočítat minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2007 na 10 069,5 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 360 Kč, oproti částce 1 272 Kč, platné od 1. dubna 2006.
Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a pro rok 2007 se počítá s částkou 20 139 Kč.
Zálohu ve výši 1 360 Kč musí poprvé za leden 2007 (posledním dnem splatnosti je 8. února 2007) uhradit OSVČ, které zahajují v roce 2007 samostatnou výdělečnou činnost, nebo i ty, které podle Přehledu za rok 2005 platily v roce 2006 zálohy nižší než 1 360 Kč, s výjimkou těch, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ.
b) vyměřovací základ pro platbu pojistného státem
Vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem za osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, je 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Definice průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství a údaje, z kterých se vychází při jejím výpočtu, jsou uvedeny v předchozím odstavci. Nařízením vlády č. 462/2006 Sb. ze dne 20. září 2006 dochází od 1. ledna 2007 ke zvýšení vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Vyměřovací základ za tyto osoby se zvyšuje z 4 709 Kč na částku 5 035 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu bude stát od ledna 2007 platit za takové osoby měsíčně pojistné ve výši 680 Kč, místo dosavadních 636 Kč.
Touto změnou dochází od ledna 2007 i ke zvýšení odpočtu pro pojištěnce, jichž se od března 2005 odpočet týká, tzn. zaměstnanců pobírajících invalidní nebo částečný invalidní důchod, zaměstnaných u zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením.
Informace k uplatnění DPH při platbě předem a případné změně sazby daně Zdroj: Ministerstvo financí
Ministerstvo financí vydalo informaci k uplatnění daně při přijetí platby předem, kdy dochází po přiznání daně ke změně sazby daně (např. z 5 % na 19 %).
Podle platného zákona o DPH v případě, že osoba (plátce DPH), která uskutečňuje zdanitelné plnění (dodání zboží, poskytnutí služby nebo převod nemovitosti), přijme od osoby, pro kterou zdanitelné plnění uskutečňuje, platbu předem (zálohu, částečnou nebo plnou úhradu sjednané částky) před uskutečněním zdanitelného plnění (před dodáním zboží, poskytnutím služby nebo před převodem nemovitosti), je povinna z této přijaté platby přiznat daň. Tato daň se uplatňuje ve výši sazby daně odpovídající sazbě platné ke dni povinnosti přiznat daň, tj. ke dni přijetí platby.
K datu uskutečnění zdanitelného plnění je pak plátce povinen přiznat daň pouze z rozdílu mezi celkovým základem daně (sjednanou částkou) a přijatou platbou (zálohou), nikoliv z celé sjednané částky, a to daň ve výši odpovídající sazbě daně platné k tomuto dni.
Dojde-li v období mezi přijetím platby a datem uskutečnění zdanitelného plnění ke změně výše sazby daně platné pro konkrétní zdanitelné plnění (např. i u poskytnutí stavebních a montážních prací, při dodání stavby nebo při převodu stavby), k datu uskutečnění zdanitelného plnění podléhá změněné sazbě daně pouze rozdíl mezi sjednanou částkou za zdanitelné plnění a přijatou platbou (případně platbami), ze které byla již daň přiznána podle původní sazby daně.
Průměrná mzda se přehoupla přes 20 tisíc Zdroj: www.idnes.cz
Čeští zaměstnanci si ve druhém čtvrtletí 2006 polepšili nominálně o 6,9 procenta. Průměrně teď měsíčně vydělávají 20 036 korun. Nejlépe se daří pracovníkům ve finančním sektoru, kteří si přijdou v průměru na více než 40 tisíc korun. Špatně si nevedou ani zaměstnanci v plynárenství a elektrárenství - jejich průměrný plat se zvýšil o více než 11,3 procenta na 26 525 korun.
Aby se zaměstnanci nestali konkurencí
Na tuto situaci pamatuje i nový zákoník práce v § 310.
Nový zákoník práce upravuje v § 310 konkurenční doložku. Umožňuje sjednat dohodu, ve které se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, a zaměstnavatel se zavazuje, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti (lze tedy nově dohodnout i jinou dobu splatnosti). V dohodě lze sjednat přiměřenou smluvní pokutu pro případ, že zaměstnanec závazek poruší. Dohodu lze uzavřít jen jestliže je možné to od zaměstnance spravedlivě požadovat. Konkurenční doložku je možné nově sjednat nejen se zaměstnancem v pracovním poměru, ale i se zaměstnancem vykonávajícím práci na základě dohod konaných mimo pracovní poměr. V praxi však by pravděpodobně nebylo možné spravedlivě požadovat uzavření dohody o konkurenční doložce po zaměstnanci, který vykonává práci na základě dohody o provedení práce (tj. nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce). Zaměstnavatel může od dohody odstoupit pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Zaměstnanec může dohodu vypovědět v případě, že mu nebylo vyplaceno peněžité vyrovnání do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti. Se zaměstnanci uvedenými v § 311 zákoníku práce nelze dohodu uzavřít. Od § 310 se účastníci vůbec nemohou odchýlit.
Změny v platbě zdravotního pojištění od 1. července 2006
V důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. července 2006 dochází k několika změnám v oblasti zdravotního pojištění.
Nařízením vlády č. 513/2005 Sb. byla zvýšena s platností od 1. července 2006 minimální mzda z částky 7 570 Kč na 7 955 Kč. Tato změna ovlivní platbu pojistného v následujících případech:
1. U zaměstnavatelů se ve vztahu ke zdravotnímu pojištění projeví zvýšení minimální mzdy ve třech případech:
– při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, u nichž je příjem započitatelný do vyměřovacího základu zdravotního pojištění nižší než minimální mzda, a přitom se nejedná o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven,
– při odvodu pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů, nejedná-li se o zaměstnance, u nichž se za tuto dobu pojistné neodvádí, a
– při odvodu pojistného za období neomluvené absence.
Ve všech těchto případech musí zaměstnavatel – při zúčtování příjmů za měsíc červenec 2006 – počítat již s výší minimálního vyměřovacího základu 7 955 Kč. Měsíční pojistné vypočtené z takového minimálního vyměřovacího základu představuje částku 1 074 Kč.
2. Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP), to jsou osoby s trvalým pobytem na území ČR, za které není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel ani stát, ani ony samy z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti, jsou povinny od platby pojistného za měsíc červenec 2006 (poslední den splatnosti je 8. srpna 2006) zvýšit pojistné z 1 022 Kč na 1 074 Kč.
Nová sociální dávka od 1. července 2006
Příspěvek na školní pomůcky ve výši 1 000 Kč, to je nová sociální dávka, jejímž cílem je umožnit rodinám s prvnáčky vyrovnat se s mimořádnými náklady.
Od července 2006 bude stát vyplácet novou dávku státní sociální podpory - příspěvek na školní pomůcky ve výši 1 000 Kč. Dávka je určena dětem nastupujícím do první třídy základní školy, a to od příštího školního roku. Příspěvek budou vyplácet, stejně jako ostatní dávky SSP, příslušné úřady práce (v Praze úřady městských částí).
Důvodem pro zavedení této dávky je skutečnost, že se na začátku školního roku kumulují u rodin s dětmi, které začínají plnit povinnou školní docházku, mimořádné výdaje. Příspěvek, který bude určen na nákup školních pomůcek a potřeb, umožní rodinám s dětmi se s takovou situací vyrovnat.
Podmínkou nároku na tuto dávky je zápis dítěte do první třídy základní školy, a skutečnost, že do konce měsíce května v roce, ve kterém má dítě nastoupit do školy, nedošlo k odložení povinné školní docházky. V případě, že dojde k odkladu nástupu do školy, přiznají úřady nárok na příspěvek až v roce, kdy dítě do školy nastoupí.
Nárok na dávku vznikne vždy 1. června příslušného roku a každé dítě může dostat tento příspěvek jen jednou. Příspěvek budou dostávat pouze ty děti, na které jejich rodiče pobírají přídavek na dítě. Úřady berou v potaz to, zdali má žadatel nárok na přídavek na dítě za měsíc květen v roce, ve kterém vznikne nárok na příspěvek na školní pomůcky.
Poprvé úřady posoudily nárok na tuto dávku k 1. červnu 2006 a dávku prvňáčkům vyplatí v červenci 2006. Obdobně tomu bude i u žáků prvních tříd v dalších letech.
Poskytování nápojů na pracovišti
Vysoké letní teploty mohou nepříznivě ovlivnit výkon zaměstnanců. Jaké povinnosti ukládají právní předpisy zaměstnavateli při poskytování nápojů na pracovišti?
Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit na pracovištích takové pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť. Mezi tyto povinností patří i poskytování nápojů na pracovišti.
Je třeba rozlišit, zda se jedná o poskytování nápojů v rámci zajištění pitného režimu pro zaměstnance, nebo o povinnost zajistit ochranné nápoje. Zajištění vhodného pitného režimu na pracovištích a poskytování nápojů právní předpisy konkrétně neupravují. Vychází se ze všeobecně známé skutečnosti, že nedostatek vody v organismu působí problémy, které vedou k celkovému poklesu duševní i fyzické výkonnosti člověka.
Povinnost poskytnout pitnou vodu na pracovišti upravuje nařízení vlády č. 178/2001 Sb. Na jeho základě je zaměstnavatel povinen zajistit pitnou vodu nejen pro účely dodržování pitného režimu, ale také pro případy, kdy se zaměstnanec zraní a je třeba poskytnout první pomoc (např. v případě poleptání). Nařízení vlády neřeší množství dodávané pitné vody nebo způsob její distribuce na pracovištích. Obecně se dá říci, že na jednoho zaměstnance a jednu směnu v trvání 8 hodin je nutné počítat minimálně s jedním litrem pitné vody.
Na pracovištích, na kterých není technicky možné odstranit tepelnou zátěž (např. u řidičů veřejné hromadné dopravy), musí zaměstnavatel zajistit dodržování přípustných mikroklimatických podmínek a přijmout taková opatření, která zminimalizují nepříznivé dopady vysokých teplot na pracovníky. Jedním z takových opatření je poskytnutí vhodných ochranných nápojů, a to bezplatně a podle vlastního seznamu.
Seznam ochranných nápojů vypracuje zaměstnavatel po dohodě s lékařem, který pro něj zajišťuje závodní preventivní péči. Seznam musí vycházet z vyhodnocení rizik, konkrétních podmínek práce a znalosti zdravotního stavu konkrétních zaměstnanců. Jedná se zejména o volbu vhodných ochranných nápojů u lidí, u kterých by mohlo dojít vlivem výkonu práce v nepříznivých pracovních podmínkách ke zhoršení zdravotního stavu.
Od 1. července 2006 vzroste minimální mzda
Minimální mzda o 5,1 %. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, dostávat místo současných 7 570 Kč 7 955 Kč. Minimální hodinová mzda vzroste ze 44,70 Kč na 48,10 Kč.
Upozornění k použití daňové složenky pro placení daně z nemovitostí prostřednictvím bankovního plateb
Finanční úřady v dubnu a květnu 2006 rozesílají předtištěné daňové složenky pro placení daně z nemovitostí. Tento nový typ složenky byl zaveden pro placení daní v hotovosti na České poště a její struktura položek tomu byla přizpůsobena.
Změna v šíření obchodních sdělení od 1.8.2006 - spam S účinností od 1.8.2006 dochází k novelizaci zákona č. 440/2004 Sb., o některých službách informačních společností, zákonem, č. 214/2006 Sb. Mění se podmínky pro šíření obchodních sdělení (§ 7) - vlastním zákazníkům je možné posílat obchodní sdělení i bez explicitního souhlasu, pouze musí být možnost odmítnout (OPT-OUT).
Rodičovskou dovolenou mohou čerpat i muži 9.5.2006, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Od 1. ledna 2007 budou moci muži čerpat rodičovský příspěvek od 7. týdne věku dítěte.
Prvních 28 týdnů dostává matka peněžitou pomoc v mateřství, která se vyplácí z nemocenského pojištění a činí 69 % denního vyměřovacího základu. Matka samoživitelka a matka, která porodila více dětí najednou, pobírá tuto dávku 37 týdnů. Žena může dávku začít pobírat 6, maximálně 8 týdnů před plánovaným termínem porodu. V době, kdy tuto dávku dostává, je na mateřské dovolené. V případě, že je peněžitá pomoc v mateřství nižší než rodičovský příspěvek, doplatí příslušný úřad práce rozdíl do výše rodičovského příspěvku.
Peněžitou pomoc v mateřství může v současné době dostává pouze žena. Muž může pobírat tuto dávku v omezeném počtu případu (např. je-li osamělý nebo matka nesmí o dítě ze zdravotních důvodů pečovat). Pokud se partneři dohodnou, že s dítětem zůstane doma muž a matka dítěte nepobírá peněžitou pomoc v mateřství, bude mu stát od prvního nevyplácet rodičovský příspěvek. Aby MPSV tuto nerovnost napravilo, zahrnulo do návrhu nového zákona o nemocenském pojištění pozitivní změnu. Podle nové právní úpravy se peněžitá pomoc v mateřství zvýší na 70 % denního vyměřovacího základu a budou ji moci čerpat i otcové, a to od 7. týdne věku dítěte, pokud tuto dávku nebude pobírat matka dítěte. Nový zákon vejde v účinnost dnem 1. ledna 2007.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou, která zabezpečuje ženu v době těhotenství a mateřství. Proto také vždy platilo pravidlo, že rodičovský příspěvek náleží až poté, co skončí nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Zákon umožňuje souběh těchto dávek jen v případech, kdy je peněžitá pomoc v mateřství nižší než rodičovský příspěvek (ten se poskytuje ve výši rozdílu mezi těmito dávkami), anebo je-li nárok na peněžitou pomoc v mateřství jen po část měsíc.e
Od narození dítěte nebo po skončení výplaty peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytuje stát rodičům rodičovský příspěvek. V té době jsou na rodičovské dovolené. Výše dávky činí 1,54 násobku životního minima na osobní potřeby rodiče. Dnes je to 3 696 Kč. Na tuto dávku, kterou může pobírat kterýkoliv z rodičů, pokud zůstane s dítětem doma, má nárok rodič, který řádně a celodenně pečuje o dítě, a to do čtyř let věku dítěte, nebo do jeho sedmi let, je-li zdravotně postižené. Rodičovská dovolená trvá do tří let věku dítěte. Čtvrtý rok, chce-li být rodič s dítětem doma, musí požádat zaměstnavatele o neplacené volno.
Rodiče, kteří pobírají rodičovský příspěvek, si mohou neomezeně přivydělávat. Musí však v době této výdělečné činnosti zabezpečit péči o dítě jinou zletilou osobou.Děti starší 3 let, o které rodič osobně celodenně a řádně pečuje, mohou navštěvovat mateřskou školu nebo obdobné zařízení každý den, a to maximálně na čtyři hodiny, aniž by jejich rodiče ztratili nárok na rodičovský příspěvek.
Od 1. ledna 2007 dojde ke změnám v oblasti sociálních dávek a v souvislosti s tím i ke zvýšení rodičovského příspěvku. Nově budou rodiče pobírat částku odpovídající 40 % průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, tedy cca 7 600 Kč měsíčně (výše bude závislá na úrovni této mzdy dosažené v roce 2005).
Vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy V roce 2006 se minimální mzda (MM) zvýší dvakrát. Rozhodla o tom vláda. Poprvé vzroste od 1. ledna 2006, a to o 5,4 %. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, dostávat místo současných 7 185 Kč 7 570 Kč. Minimální hodinová mzda vzroste ze 42,50 Kč na 44,70 Kč. Druhé zvýšení - o 5,1 % - schválila vláda od 1. července 2006, kdy by měla nabýt účinnosti řada důležitých zákonů z pracovněprávní a sociální oblasti, jejichž cílem je především motivovat lidi k práci (nový zákoník práce, zákon o životním a existenčním minimu a zákon o pomoci v hmotné nouzi). Měsíční minimální mzda bude od tohoto data činit 7 955 Kč a hodinová minimální mzda 48,10 korun.
Schválená úprava posiluje motivační funkci minimální mzdy. Postupně by měla být tak vysoká, aby byly příjmy ze zaměstnání atraktivnější než příjmy ze sociálních dávek. Kromě pozitivních dopadů z hlediska zaměstnanosti a sociálních dávek by měla také zajistit lidem s nižší kvalifikací zvýšení objemu prostředků nutných k pokrytí rostoucích nákladů (např. na bydlení) a k zabezpečení dalších životních potřeb.
Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Naposledy se zvýšila od 1. ledna 2005. V podnikatelské sféře je možné dohodnout prostřednictvím kolektivní smlouvy minimální mzdu vyšší. Česká republika by se měla jako členský stát EU postupně přibližovat situaci ve vyspělých státech západní Evropy, kde je obvyklé, že minimální mzda dosahuje přibližně poloviny průměrné mzdy, zabezpečuje nezbytný základní životní standard (životní minimum) čtyřčlenné rodiny a je přibližně dvakrát vyšší než životní minimum jednotlivce.
Počet příjemců minimální mzdy je po celou dobu od jejího zavedení poměrně nízký. Podle Informačního systému MPSV o ceně práce, který zahrnoval ve 2. čtvrtletí 2005 odměňování cca 1,82 mil. zaměstnaných osob (tj. cca 46 % všech zaměstnanců ČR), pobíralo platnou minimální mzdu pouze 0,57 % pracovníků. Přestože je odměňování minimální mzdou častější v menších podnicích, než zahrnuje uvedený systém, lze očekávat, že minimální mzdu budou i po jejím zvýšení pobírat pouze 2 - 3 % zaměstnanců. Zvýšení minimální mzdy by nemělo mít podstatnější vliv na zaměstnanost obecně ani na zaměstnanost rizikových skupin a nemělo by vzhledem k současnému i předpokládanému příznivému ekonomickému vývoji - znamenat pro většinu zaměstnavatelů neúnosnou mzdově nákladovou zátěž. Svědčí o tom zkušenosti z předcházejících let a nově také nárůst zaměstnanosti především v řadách zaměstnanců (v 1. pololetí 2005 vzrostl meziročně jejich počet o 71,2 tis. osob).
Zdroj: MPSV
Cestovní náhrady od 1. ledna 2006 19.12.2005, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
S účinností od 1. ledna 2006 dochází ke změně v oblasti cestovních náhrad a zároveň ke zrušení vyhlášky č. 647/2004 Sb.
Sazby stravného podle § 5 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb. zůstávají pro rok 2006 nezměněny a činí:
a) 58 Kč až 69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin;
b) 88 Kč až 106 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin;
c) 138 Kč až 165 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Nemění se rovněž sazby základních náhrad za používání silničních motorových vozidel za jeden kilometr jízdy, které činí u jednostopých vozidel a tříkolek 1 Kč a u osobních silničních motorových vozidel 3,80 Kč.
Průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 7 odst. 5 věty druhé zákona č. 119/1992 Sb. se zvyšují takto:
a) 30,10 Kč u benzinu automobilového 91 O Speciál;
b) 29,50 Kč u benzinu automobilového 91 O Normal;
c) 30,40 Kč u benzinu automobilového 95 O Super;
d) 34,40 Kč u benzinu automobilového 98 O Super plus;
e) 29,50 Kč u motorové nafty.
OSVČ a platby záloh na pojistné v roce 2006 V roce 2006 se mění výše záloh na pojistné na sociální zabezpečení u osob samostatně výdělečně činných. Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost hlavní, bude po podání Přehledu za rok 2005 platit minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 1 394 Kč měsíčně. Platba záloh na pojistné na důchodové pojištění je v případě samostatně výdělečné činnosti hlavní povinná vždy, tedy i když je OSVČ ve ztrátě.
Pozor na doklady na zálohu vystavené FO! Po novele zákona o DPH nesmí od 1. října 2005 plátce, který nevede účetnictví, vystavit daňový doklad na zálohu. Pokud tak učiní, nemůže si odběratel odečíst DPH na vstupu.
Novelizované znění § 26 odst. 1 zákona o DPH zakazuje vystavení daňového dokladu na přijatou platbu, pokud plátci v souvislosti s přijetím platby před uskutečněním zdanitelného plnění nevznikla povinnost přiznat daň.
Je však nutné si uvědomit, že zmíněný zákaz vystavení daňového dokladu se nevztahuje pouze na plátce, kteří v souladu s příslušnými předpisy nevedou účetnictví, ale i na plátce, kteří vedou účetnictví a přijímají platby (zálohy) na přeúčtování energií nebo služeb souvisejících s nájmem, pokud zmíněné energie nebo služby pořídili od jiného plátce. Samozřejmě za předpokladu, že následné přeúčtování takto pořízených energií a služeb souvisejících s nájmem je předmětem daně.
Změna týkající se zákazu vystavování daňových dokladů zcela logicky souvisí se změnou provedenou v § 72 odst. 1, podle kterého je nárok na odpočet daně od data účinnosti novely vázán pouze na vznik povinnosti přiznat daň.
Cestovní náhrady Více zde ....Silniční daň - sazby
